Majitelé křižanovského panství
Prvním historicky známým majitelem Křižanova byl ve 13. století pan Přibyslav z Křižanova (+1251), rytíř tělem i duší. Křižanov byl střediskem jeho rozsáhlých statků a jeho hlavním sídlem. Byl význačným kolonizátorem, zakládal v širokém okolí nové vsi. Vynikal nejen bohatstvím, ale i zbožností. O tom svědčí obdarování špitálu sv. Ducha na Starém Brně, podpora brněnských minoritů, a hlavně snaha založit cisterciánský klášter ve Žďáře n/Sáz. Manželkou Přibyslava byla Sibyla, se kterou měl pět dětí. Petr a Libuše zemřely v mládí, zůstaly tři děti: Eufemie, Eliška a Zdislava, která se provdala za Havla z Lemberka, Eliška za Smila z Lichtenburku a Eliška za Bočka z Obřan.
Boček z Obřan (+1255) na přání svého tchána založil cisterciánský klášter ve Žďáře nad Sázavou.
Anežka z Kunštátu paní na Křižanově darovala r. 1287 půl Křižanova žďárskému klášteru a sice Horní Město.
Jenec z Mezeříčí a Křižanova (+1297). Není známo, jakým způsobem získal v držení Křižanov: snad koupí či příbuzenstvím s panem Přibyslavem – nebo jeho manželka Jutta pocházela z Obřanského rodu… Děti 3: Dobeš z Tasova, Jan, Gusek z Jemnice.
Jan (Ješek) – 6 dětí: Vznata, Tas, Ješek, Jindřich, Tobiáš a Beneš.
Vznata z Křižanova a Skuhrova (+1333). Synové 4: Ješek, Vznata, Čeněk a Tas, dcera Kateřina (odešla do kláštera).
Markéta vdova po Vznatovi – roku 1350 založila se svými syny spolek. Po smrti své matky si synové její majetek rozdělili a ze spolku se propustili. R. 1358 založili nový spolek, který tvořili dva synové Tas a Čeněk, Vznata byl „oddělěný“. Podíl na Křižanově pak přenechal své ženě Elišce. Tas a Čeněk zemřeli bezdětní, proto jejich podíl připadl moravskému markraběti Janu Jindřichovi.
Nyní má Křižanov 4 pány: Žďárský klášter – vlastní Horní Město
na hradě a Dolním Městě mají podíly Ješek a Vznata z Křižanova
a markrabě Jan Jindřich (bratr Karla IV.)
V dalších letech se majitelé panství střídají, vládnou mezi nimi spory o majetek. Ty ustávají, když v roce 1453 Vok ze Sovince a jeho žena Markéta odprodali Janovi z Pernštejna a jeho synu Zikmundovi část osady, patřící k hradu Křižanov s patronátním právem kostela Panny Marie za 640 kop grošů. V kupní ceně byl zahrnut i díl Bobrové a Hrotovic. Právo Anežky na Křižanov bylo připsáno Janovi z Pernštejna r. 1463. V příštím roce král Jiří udělil lénem Janovi z Pernštejna zbořený hrad Křižanov a k němu příslušející grunty, vesnice Bobrovou, Kundratice, Sviny, Horní a Dolní Libochovou, Sklené a Bory. Jan zemřel r. 1475, měl 3 syny: Zikmunda, Vratislava a Viléma.
Vilém z Pernštejna získal zpět r. 1486 od žďárského kláštera Horní Město s dalšími vesnicemi výměnou za Horní Bobrovou s okolními vesnicemi. Snaží se o rozvoj zemědělství, odborník v rybníkářství, zakládal nové rybníky.
Jan z Pernštejna (+1548), řečený Jan II. Bohatý. Své panství zvětšil o panství třebíčské a meziříčské.
Vojtěch z Pernštejna (+1560)
Vratislav (1530-1582) byl nejvyšším kancléřem království českého a španělským králem Filipem II. byl vyznamenán řádem Zlatého rouna. Nestačily mu však příjmy z rozsáhlých statků, a proto prodává r. 1560 Křižanov.
Zdeněk Lhotský ze Ptení (+1571) nechal zbořený hrad přestavět na renezanční zámek s arkádovým dvorem a předzámčím.
Prokop Lhotský ze Ptení (+1608)
Zdeněk Lhotský ze Ptení prodal městečko i hrad Křižanov s kostelem, dvorem, pivovarem, dvorem Jakubovice a vsí Sviny roku 1610.
Jiří Volf z Ronova a na Přísece (+1617) zemský soudce
Synové Hynek Šťastný a Jan Jindřich prodali 1619 zadlužené panství
Vilém Munka z Ivančic a na Křižanově se zúčastnil stavovského povstání a r. 1623 zemřel. Panství mu bylo zkonfiskováno.
Jiří Sieghard plukovník císařských vojsk koupil Křižanov r. 1624. Zanechal panství své manželce, ta jej pak předala své dceři Kateřině Maximiliáně.
Zdeněk Diviš Vlkovský z Oubertovic se stal majitelem panství Křižanov r. 1650 po smrti své manželky Kateřiny, oženil se s Annou Marií, rozenou Staudtovou z Hammersdorfu, která se po manželově smrti stává další majitelkou. Neměla žádné děti, a proto prodává panství r. 1675.
Eleonora hraběnka z Oppersdorfa získala za 40 000 zlatých hrad Křižanov s městečkem, Kundratice, Jívoví, Sviny, Radenice, Sklené, Horní Bory a Suky.
Dominik Ondřej hrabě z Kouniců zdědil křiž. panství v r. 1687.Byl habsburským vyslancem v Londýně a Haagu a poznal, co znamená rozvoj manufaktur pro ty, kteří je vlastní. Zakládá v Křižanově rozptýlenou textilní manufakturu, která je po Slavkově druhou v českých zemích.
Maxmilián Oldřich z Kouniců prodal panství r. 1710.
Rytíř Jiří Václav Švalbenfeld přenechal vše svým dvěma synům. Filip Jakub podstoupil svůj podíl staršímu bratrovi.
Jan Josef Švalbenfeld prodává otcovský majetek r. 1721 za 181 000 zlatých.
Opatství žďárského kláštera. Po zrušení opatství r. 1784 připadl majetek kláštera moravskému náboženskému fondu.
Karlu Endsmanovi bylo r. 1790 pronajato křižanovské panství dědičně za 9 378 zlatých 35 krejcarů.
Jan Karel Endsman koupil panství Křižanov r. 1810.
Antonín Endsman povýšen dědičně do rytířského stavu s přídomkem z Ronova.
R. 1826 přeměnil bývalou manufakturu v továrnu na sukna. V Křižanově se dolovala železná ruda (za panství Kouniců). Endsman obnovuje těžbu rudy.
Po smrti Ant. Endsmana měli nárok na panství: Luitgarda šlechtična Moldeheimová – Zhorská, Kornélie Kočičková, Hugo Zhorský rytíř ze Zhoře, Odona Horská ze Zhoře a Vladimír Zhorský rytíř ze Zhoře.
Vilém, Josef a Mořic Teuberovi kupují panství v r. 1865. Josef měl polovici, zbývající dva čtvrtinu. R. 1873 byl Josef povýšen do šlechtického stavu za zásluhy o průmysl.
V r. 1914 přešlo celé panství do rukou Eugena Teubera. S manželkou Annou Gräfin von Khun Belasy měli dva syny. Eugen Karel Maria Eduard Wilhelm Emanuelle von Teuber nar. 1902 se v roce 1939 přestěhoval se svou rodinou do Ameriky, kde jeho tři synové s rodinami stále žijí. Druhý syn Emanuel Edler von Teuber se nar. 1904 a zemřel v Airingu v Německu r. 1997. Manželkou byla Alice Mitrovská, dětí neměli.
autor: Eva Nagyová